Dnes je Nedeľa 23.01.2022 , meniny má Miloš 

VELKOSŤ PÍSMA A A A

Anonym: Písne o některých zámkoch

O Modrom Kameni, Divíně a Zvoleně

In: Z KLENOTNICE STARŠIEHO SLOVENSKÉHO PÍSOMNÍCTVA 2. Ed. Tatran. Bratislava: 1985, s. 208-218


V šírém poli, na podolí,

stojí Bělhrad murovaný,

stojí Bělhrad murovaný.

Na něm sedí sám císáři,

sám císáři, sám vladáři,

hej, turecký hospodáři.

Před ním stoja dva Turčané,

dva Turčané, dva bašové

na svých milých bedeliách.

Sticha mluví sám císári,

sám císári, sám vladári,

hej, turecký hospodári.

"Hajši, hajši, hospodáři,

pustiže nás bojovati

do uherskej dobrej zemi!

Mestá, zámky dobývati

a co starých postínati,

mladou čelaď přivedeme."

Slovo mluví sám císári,

sám císári, sám vladári,

hej, turecký hospodári:

,Nepustím vás bojovati,

mestá, zámky dobývati

do uherskej dobrej zemi.

Tá zeme je velmi dobrá,

ona cinze dobré dává,

sama mi domů posílá."

,,Ač nám nedáš bojovati,

zámky, mestá dobývati

tam v uherskej dobrej zemi -

chceme tvou zem zraibovati,

tebe v ničem nenechati,

tvou podolskou zem zkaziti!"

Slovo mluví sám císári,

sám císári, sám vladári,

hej, turecký hospodári:

,,Hajsi, hajši, dva Turčané,

dva Turčané, dva bašové

na svých milých bielych hradiech!

Již vás pustím bojovati,

mestá, zámky dobyvati

do uherskej dobrej zemi.

Máte-li zem podolskou

vniveč obrátiti, v moc svou,

dám vám odpoveď laskavou.

Choďteže vy bojovati,

městá, zámky dobývati

do uherskej dobrej zemi!"

Ihned sou tábor zebrali,

pod Modrý Kamen přitáhli,

Modrý Kamen obsadili.

A kdy sou podeň přitáhli,

do zámku strielat počali

a junákom tak mluvili:

,,Ó, junáciže, junáci,

ráčte zámku nám poddati

a nedejte ho lámati!

Dobrovolně ho poddajte

a lámati ho nedejte!

S hanbou z něho preč půjdete!

Junáci hned zavolali,

na Turky hlasem zakřikli -

k bůji se pěkně chystali:

,,My vám zámku nepoddáme,

ani ho vy nevezmete!

S hanbou od něho půjdete!"

Dva turčané nemeškali,

kusy k šancom zastavili,

k zámku hned dělá zatiahli.

Hned z menších kusóv strielali,

aby múry obmekčili,

krasnou baštu jsou lámali.

V múre dier hned nadělali

a junáci jsou zasadli,

kudy se Turci šturmovali.

Tak se s nimi potýkali,

Turkom do zámku nedali

a s nimi se silně bili.

Když sme neměli pomoci,

přemohli junákov Turci

tú svou zradcovskou pomocí.

Hnedky jsou jich povázali,

před Modrý Kamen vodili,

junákom hlavy stínali.

Již Modrý Kamen Turci vzali

a junákov v něm osadili.

Hned jsou pod Divín přitáhli.

Na junákov zavolali,

aby jim Divín poddali

a lámati ho nedali.

A junáci zavolali,

na Turky hlasem zakříkli,

tak jim mluviti začali:

,,My vám zámku nepoddáme,

ani ho vy nevezmete!

S hanbou od něho půjdete!"

Dva bašové neměškali,

hnedky strílat rozkázali,

aby zámek dobývali.

Tak jsou na skaly strielali,

až zase gule padali.

Tomu se Turci divili.

Sedemsto razú strelili,

na jedno místo sou bili -

to jsou Záhorci čítali.

V ten čas na hore na rováš

Záhorci narezávali,

kolik sou razou strelili.

Širaký Ferenc co učinil,

který na Divíně hejtmanem byl!

Z zámku se jest dolu spustil.

Tak ho Turci hnedky jali,

pred dvoch bašov ho přivedli,

mučiti ho hned kázali.

Tak jsou zradci ho mučili:

,,Povedaj, jak máme strílati

a Divín zámek lámati?!"

A on k bašovi promluvil,

zjevně takto jest oznámil,

žalostive zaplakal:

,,Ač tudy strielat budete,

vy Divín zámek nevezmete!

S hanbou od něho půjdete,

neb živou skalu strielate!

Z dolnej strany dělá zatáhněte,

tak Divín zámek vezmete!"

Dva Turčané neměškali,

hnedky jsou jest rozkázali,

aby kusy tam zatáhli.

I hnedky jsou jest střílali,

krásnou baštu jsou lámali,

hnedky jsou múry obměkli.

Tak krásnou baštu zlámali,

až se múry hned sypali.

K šturmu se Turci chystali.

Junáci když to zveděli,

na dierach Turkom zastali

a s nimi se potýkali.

Tak se s nimi prudce bili,

že mnoho Turků pobili -

a s nimi se silně bili.

Turci predce šturmovali.

Junákom masláku dali,

by smelého srdce byli.

Když to junáci viděli,

hned se rmoutiti počali,

že předce k šturmu beželi.

Jeden vítěz co učinil,

který z Víglaše poslán byl,

mnoho Turkou svou rukou pobil!

Jmeno jest měl Urban Škodný.

Pacholek byl velmi silný,

nebylo mu v zámku rovný.

Poslyštež, jak byl učinil!

Do sklepu se jest zatvořil,

v tom sklepu se silně bránil.

Turci k němu šturmovali,

na sklepe dvere polámali,

na Škodného dobývali.

Turci se k němu nahnali,

aby Škodného zabili,

a on se skryl mezi múry.

Jináče k němu nemohli,

než po těliech ta hor išli,

kterí od něho zhynuli.

A on hned na dierach zastal,

Turkov mnohých pomordoval,

najvíc jančárov, Tatárov.

Potom když nemohl stačiti,

musil se jiného fortiela chytiti

a tak musil učiniti:

Hned jeden soudek rozvalil

a prach z něho ven vysypal,

všudy po sklepe posypal.

Hnedky on hubu uchytil

a do prachu jest hned vložil.

Velkou silu Turkov pobil.

Bašové nic nemeškali,

Turkom hnedky rozkázali,

aby mu hlavu na kůl vztáhli.

Když sou Turci Divín vzali

a junákov vystínali,

před Divín na plac vodili.

Však tých sedemdesát junákov

pobili sedemsto Turkov,

najvíc jančárov, Tatárov.

Baláži Jánoš se obrátil,

k zemi svou hlavou pochýlil

a žalostive zaplakal:

,,Neželiem ja mocného Divína,

ani Modrého Kamena,

však že jest to božská rana!

Ale ja želiem svojich junákov,

vybraných svojich pacholkov,

prěpěkných mých bojovníkov!

Ó, kdybych jich teprva mal,

ja bych na Turka bojoval,

svoje zámky zase pobral!"

Turci svého špehára meli,

kdyz jsou pod Zvolenem byli,

do uherského tábora poslali.

Všudy se zrádce přecházel,

pod Víglaš s nimi také šel

a v tábore silně bežel.

Potom se k Turkom navrátil,

dvom bašom se jest ukázal

a slovíčko jim promluvil:

,,Nečekejte vy zvolenských pánov,

neb jest tam výborných junákov,

po jednom vybraných pacholkov,

drábů, havierů, sedláků,

i také výborných Němců,

Slováků, také Slezáků!"

Turci když to uslyšeli,

pohotově koně měli,

aby potom utíkali.

Když by se byli ukázali,

uhorští páni přitáhli,

Bůh ví, kde by Turci stáli!

Ale co naši učinili,

když nejprv křik uslyšeli,

že by Turci dva zámky dobyli!

Hned sou také utíkali

a strelbu preč odvozili -

tak svá hrdlá zachovali.

Jednoho sou tam nechali,

starého drába zůstavili -

zámku pustého nechali,

aby on hned nic nemeškal,

dvere v zámku pozatváral

a strelbu na Turky strielal.

Neb mu byli zanechali,

strelbu také zůstavili,

aby se Turci ulekli.

Slamených mužů nadělali,

do obloků nastaveli,

aby se oni ulekli.

Turci málo na to dbali.

Prvním šturmem Šomoš vzali

a na něm se osadili.

Již jsou Turci Somoš vzali,

toho drába na kuol vztáhli,

sami nad ním katom byli.

K císári svému se navrátili,

uhorskou zem zrabovali,

mladou čeládku přivedli.

,,Cisáriže, náš císári,

najjasnější náš vladári,

dobrotivy hospodári!

Děkujeme tvé milosti,

žes' nás pustil bojovati

do uherskej dobrej zemi.

Toť smeť novinu přinesli:

tým sme ti tri zámky dobyli,

mladou čeleď sme přivedli.

Prijmiž to od nás, císári,

najjasnejší náš vladári,

této od nás malé dary!"

Císár jim z toho děkoval

a velice se radoval

a darom jich obdaroval.

Ó, Pane náš, náš veliký,

uslyšiž svůj lid kresťanský!

Zbaviž nás moci turecký,

aby ten Turek ukrutný,

pohan, Tatár, Němci s nimi,

aby byli zahanbení!

Ráčiž ty, Bože, sám říditi,

za nás mocně bojovati

a lid svůj nedej hubiti,

aby lid tvůj již svěrený

a jsa tobě poručený,

bránižže nás do skonání!

Jezu Kriste, Pane milý,

dej nám pokoj zde na zemi!

Uveď nás, Bože, v své království!

 

Posledná aktualizácia: Aktualizované 28.10.2009 10:31  Tlačiť Hore

Subpage right banner